Robot s rybou v hlavě ukazuje v české hře Feudal Alloy, co vše zvládnou dva vývojáři ze Znojma

Nezávislí vývojáři mají rádi kostičkovanou grafiku, experimentální způsoby vyprávění a často staví na okrajových, opomíjených tématech. Partnerský tým Attu Games ze Znojma se těmto klišé vyhýbá a zkouší to odvážně s akční plošinovkou, s detailní, ručně kreslenou grafikou, bez politiky a s tak praštěnou premisou, že ani nepotřebuje propracovaný příběh. Úplně stačí, že hlavním hrdinou hry je robot, kterého ovládá ryba plovoucí v akvárku, jež má robot Attu místo hlavy.

Autoři hráče nijak nešetří a hned vysvětlují, že robot Attu je obyčejný farmář, který pěstuje slunečnice, aby z nich získal olej potřebný k péči o staré vyřazené roboty, kteří by bez oleje zrezli a skončili na smetišti. Mírumilovné obdělávání pole a lisování oleje ale skončí, když vesnici přepadnou bandité, obyvatelům ukradnou cennosti a hlavně zásoby oleje, bez kterých všechny čeká rez.

Attu, byť jde o základní model zemědělského robota, se proto rozhodne lupiče pronásledovat, protože nemá co ztratit. To je v podstatě celý příběh, který má na konci rozuzlení, ale po úvodní animované a hezky namluvené sekvenci už hráče čeká jen samotné hraní.

Pevný skok a chladnou hlavu

Hra Feudal Alloy se drží pravidel žánru. Hráče čeká spousta hopsání, souboje s nepříteli, a hlavně bloudění a hledání té správné cesty s tím, že se postupem času Attu naučí nové dovednosti, které otevřou dříve nepřístupné oblasti. Ono bloudění a vracení se je pro žánr označovaný anglickým termínem metroidvania typické a trochu jej usnadňuje mapa, kterou robot získá po chvíli hraní, i když je to spíše jen orientační pomůcka. Žádné blikající šipky a velké fanfáry jako oznámení, že se odemkla nová cesta dál, se nekonají. V tom je háček i kouzlo hry. Můžete se klidně dvacet minut trápit, trhat si vlasy, pokud nějaké máte, abyste pak náhodou objevili cestu, kterou jste původně přehlédli nebo pokládali za dávno prozkoumanou. O to větší radost pak ale člověk má, když se posune dál.

Hlavní devízou hry v žánru plném konkurence je netradiční pojetí boje. Robot vybavený velkým mečem je zajímavý sám o sobě, ale autoři hry vymysleli něco navíc. Úplně běžné je v podobných hrách mačkat tlačítko pro provedení útoku jako šílenec nebo malé dítě. Většinou to docela dobře funguje, ale tady ne. Attu je poměrně zastaralý robot, který podle všeho pracuje na parní pohon a přílišné máchání mečem vede k jeho přehřátí. Z každého souboje se proto stává nejen otázka správného pohybu, ale také dokonalého načasování úderů. Ani základní nepřátelé totiž nelehnou na jednu ránu, a když se Attu přehřeje, nemůže se bránit a nepřátelé ho rozmontují na součástky.