Znáte příhody o tom, jak se člověk, který na YouTube sledoval Lollipopz, dostal skrze doporučovací algoritmy YouTube k videu odhalujícímu spiknutí amerických politiků pojídajících děti? Je to jen mýtus používaný v rámci kritiky neprůhledného doporučování obsahu na sociálních sítích.
K tomuto závěru dospěla vědecká studie s popisným názvem Odběry a externí odkazy pomáhají dostat pobouřené uživatele k alternativním a extremistickým videím na YouTube. A nabízí zajímavé čtení.
Výsledky studie, která zkoumala reprezentativní vzorek americké populace, ukázala, že ke kontroverzím a extremistickým videím na YouTube se nejčastěji dostane malá skupina lidí, kteří jsou předpojatí v otázkách rasy a genderu. Tito lidé si sami přihlašují odběry kanálů, které publikují kontroverzní videa, případně se k nim dostávají prostřednictvím odkazů z jiných zdrojů.
Ostatní uživatelé jen zřídka narazí na doporučení kontroverzních videí, a i když se to stane, zřídka takové doporučení akceptují a video si pustí. Sledovanost videí alternativních kanálů tvoří ze 72 procent lidé, kteří se přihlásili k odběru daného kanálu. U kanálů označených jako extremistický je podíl odběratelů na celkové sledovanosti 82 procent. V případě mainstreamových médií naopak více než polovinu shlédnutí generují uživatelé, kteří daný kanál neodebírají.
To ale neznamená, že jsou YouTube a další sociální sítě pro společnost neškodné. Nepomáhají sice s nabíráním nových stoupenců extremistických hnutí, ale pomáhají vyznavače radikálních myšlenek utvrzovat v jejich názoru. Ono to podobně funguje v reálném světě, kdy se příznivci stejných myšlenek sdružují a navzájem se plácají po zádech, na internetu se ale tento efekt násobí a zatím nikdo nepřišel na lepší recept boje s extremismem, než je kvalitní vzdělání a lepší legislativní dohled nad velkými technologickými firmami.
Zajímavou perspektivu ohledně ochrany soukromí a omezení negativních vlivů technologických obrů na společnost nabízí The New York Times ve svém popisu velmi omezených amerických pokusů o zkrocení Googlu, Facebooku či Applu. Za posledních 25 let v USA vstoupily v platnost pouze dva federální zákony – jeden na ochranu soukromí dětí na internetu a druhý, který bojuje proti obsahu spojenému s obchodem s lidmi. EU má na své straně GDPR, schopnost vyšetřovat a trestat porušování pravidel obchodní soutěže a nyní i připravený zákon regulující chování provozovatelů velkých platforem.
Všechny zákony mají slabiny, odborníci varují před potenciálními problémy při implementaci nové legislativy, ale v praxi je to pokrok, zatímco v USA stále hlasitě mluví stovky milionů vydaných na lobbisty. Mimochodem Google začne v EU nabízet novou možnost výběru sledovacích cookies, musí přidat tlačítko „odmítnout vše“.
Krátké zprávy
Jako dobrou zprávu lze hodnotit úniky informací o hodinkách Pixel Watch, o kterých se spekuluje už roky. Zdá se, že Google konečně na konferenci Google I/O představí své vlastní chytré hodinky s operačním systémem WearOS. Na trh by se tak mohly dostat dříve než za rok od zahájení prodeje Galaxy Watch 4 od Samsungu, které měly dlouho exkluzivitu na nový operační systém, na kterém Samsung s Googlem spolupracoval. Samsungu se upuštění od vlastního systému Tizen vyplatilo, vzrostl jeho podíl na trhu chytrých hodinek.
V případě Googlu je těžké odhadovat, jak úspěšné hodinky budou. S telefony se totiž Googlu moc nedaří. Ani v USA, kde jsou Pixely v prodeji u operátorů, se Google nedostal přes hranici dvou procent a spadá do kategorie „ostatní“.
Zajímavou zprávou ze světa metaverza je to, co s tímhle slovem udělal Deutsche Telekom. Svoje metaverzum totiž postavil přímo ve hře Roblox, má podobu virtuálního hudebního klubu, ve kterém budou hrát různí hudebníci. Jako první zahraje tento víkend německý DJ Boris Brejcha. Má smysl připomínat, že nejde o nic nového a že to jiní udělali s mnohem větší pompou, s většími jmény? Asi ne. Hudba vysílaná přes internet v dětinské grafice nikomu neubližuje, takže pokud chtějí velké firmy získávat fanoušky takhle, je to jen jejich věc. Ale bylo by fajn, kdyby to nevydávali za ukázku nejmodernějších technologií. Je to staré.
Sonos chystá ještě levnější soundbar s cenou kolem pěti šesti tisíc korun. To není oficiální zpráva, ale uniklá informace, kterou zveřejnil server The Verge. Ten už dříve správně předpověděl příchod reprosoustavy Roam. Novinka bude menší než Sonos Beam, bude mít méně reproduktorů a údajně nenabídne funkci HDMI Arc, ale pouze optický vstup. To znamená, že samotný soundbar nebude podporovat Dolby Atmos. Údajně ale Sonos umožní použít nový soundbar s kódovým označením Fury jako zadní reprosoustavy právě pro vytvoření věrohodného trojrozměrného zvuku.
Spekuluje se také o tom, že Sonos s menším soundbarem představí také levnější variantu svého subwooferu, což je ještě zajímavější zpráva. Platí ovšem, že v čistém poměru cena/výkon jsou na tom lépe soundbary jiných značek, jako je TCL, Samsung nebo Sony. Sonos má jiné výhody.
Letošní Computex se blíží a vypadá to, že bude ve znamení procesorů od AMD, grafických karet od Intelu a OLED obrazovek. Měsíc před zahájením počítačového veletrhu už první novinky odhalil Asus v podobě nové generace Zenbooku S13 OLED a ZenBooku Pro 15 Flip OLED. První stojí na čipech od AMD? Druhý má v sobě dvanáctou generaci čipů Intel Core s grafickou kartou Intel Arc. Asus také po letech mění design notebooků, zbavuje se soustředných kruhů a má nové geometrické logo představující písmeno A.
Z naší zahrádky
Na Techu jsme se věnovali 5G technologiím v podobě modemu pro domácí použití. Výsledky byly zajímavé, ale O2, které nám modem poskytlo na test, výsledky nejspíše nepotěšily. On modem plní přesně to, co slibuje, funguje spolehlivě, internet je dostatečně rychlý i na okraji mapy pokrytí, ale…
Otestovali jsme také nejnovější prodejní hit Samsungu, cenově dostupný telefon Galaxy A53, který se chlubí odolností vůči vodě, pěkným displejem i dlouhou výdrží a kvalitními fotoaparáty. Faktem je, že jde o jeden z nejlepších telefonů své kategorie, jen se Samsung mohl trochu víc snažit.
Nakonec odemykáme něco pro radost – recenzi zařízení A500 mini, miniatury osobního počítače Amiga 500, která funguje jako herní konzole s legendárními tituly, ale zároveň je to vlastně plnohodnotný emulátor počítačů Amiga s funkční optickou variantou myši, která inspirovala Tesla Cybertruck.
