Evropa a USA se dohodly na společné vizi internetu pro léta budoucí, ale českým světem technologií nejvíce cloumá kauza přetáčení televizní reklamy. Zní to sice komicky, ale vlastně je to krásná ukázka toho, jak technologický pokrok naráží na prostou korporátní chamtivost.
Plány mediálního domu FTV Prima na omezení možnosti nesledovat stupidní reklamy při sledování pořadů ze záznamu nejsou nové. Po letech chystání a pár měsících odkladu ale kladivo dopadne a lidé, kteří platí za sledování televize přes internet, přijdou o jednu z velkých výhod placené internetové televize, případně jim poskytovatel alespoň možnost přeskakovat reklamu okleští.
O tom, jak to bude probíhat, a co to znamená pro uživatele, zatím víme jen obecně. Prima nabídne několik variant toho, jak s reklamami nakládat, a hlavní sdělení je jednoduché – reklam bude méně než v plynulém televizním vysílání a přeskočit půjde selfpromotion, tedy upoutávky na jiné pořady Primy.
Místo šesti minut reklamy tři minuty je lepší varianta, ale pořád je to daleko od žádné reklamy nebo těch pár sekund, na které uživatel narazí, protože ani deset stisků ovladače nestačí k tomu, aby se reklamní blok přeskočil celý. Prima nabídne i možnost připlatit si za kompletní přeskakování reklamy, ale zatím není zřejmé, kteří poskytovatelé internetové televize tuto možnost nabídnou a kolik bude stát koncového uživatele.
Prima svoje rozhodnutí brání tím, že kvůli přeskakování reklam přichází o stovky milionů. O soucit a pochopení žádá diváky reklamní kampaní Nepřetáčej: ukázkami toho, jak by vypadaly oblíbené pořady bez penz inzerentů. Prima ovšem zapomíná na to, že reklamou jsou pořady z její produkce prošpikované horem dolem v podobě product placementu, u kterého navíc stačí malé logo bez toho, aby divák, na rozdíl od reklamního bloku, přesně věděl, kdo za co zaplatil. A i když je to často očividné, většina populace skrytou reklamu poznat neumí.
Prima také nemluví o tom, že z diváků platících za internetové sledování televize má více peněz než z diváka terestrického vysílání, který při reklamním bloku jde stejně na toaletu nebo pro kafe. Provozovatelé IPTV totiž televizním stanicím platí za to, že je mohou nabízet ve své službě, zatímco v případě terestrického vysílání platí televize za šíření svého signálu podobně, jako jiní platí za plochu na billboardu nebo inzerát v novinách.
No… ještě to bude zajímavé. Protizákaznické kroky, které korporacím pomáhají více vydělat, totiž často strhnou další firmy k nápodobě. Nova sice říká, že zákaz přetáčení reklam neplánuje, ale kdo ví…
Na druhou stranu… lineární televize není jediná možnost, jak se zabavit u televize. Je tu Netflix, HBO Max a brzy i Disney+… a taky internetové pirátství, které nikam nezmizelo, jen moc nestojí za to, aby se o něm mluvilo. A já osobně věřím, že si vaření kávy a následky pití kávy dokážu načasovat tak, abych se při sledování Poldy na Kuki TV reklamě elegantně vyhnul.
Internet, jak si ho vysnili otcové zakladatelé, už dávno neexistuje, ale pořád jde o skvělý komunikační nástroj. Aby tak vydržel a nerozmělnil se zpět na desítky malých počítačových sítí propojených nestandardně a krkolomně, shodly se USA a EU s dalšími zeměmi na Deklaraci budoucnosti internetu.
Deklarace říká, že i na internetu musí fungovat ochrana základních práv a svobod, že se k internetu mohou připojit všichni, že digitální technologie musí být důvěryhodné a chránit soukromí, že na internetu funguje ochrana duševního vlastnictví a férová hospodářská soutěž, že infrastruktura musí být bezpečná, vzájemně propojená, spolehlivá a dlouhodobě udržitelná a že technologie má podporovat pluralitu názorů, svobodu slova a bojovat proti klimatické změně. Vedle USA a EU se k deklaraci připojilo třicet zemí v čele s Velkou Británií a Kanadou či Tchaj-wanem nebo Ukrajinou. Nepřekvapivě pak chybí podpisy zástupců Ruska a Číny. Kreml i čínští komunisté se rozhodli pro vlastní cenzurovaný internet uzavřený co nejvíce před okolím.
Deklarace samozřejmě sama o sobě nezajistí skvělou budoucnost svobodného internetu, nezruší nadvládu velkých firem, ale je hezké, že se politici na něčem shodnou.
Krátké zprávy
Kdybyste to jinak nezaznamenali, probíhá výsledková sezona, ve které se zatím většině velkých technologických firem daří. Nejvíce asi Samsungu, který hlásí rekordní obrat a růst zisku o padesát jedno procento. Apple má za sebou také rekord, překonal hranici obratu 100 miliard dolarů za čtvrtletí, poprvé mimo kalendářní Q4. Netflix je naopak otloukánek, protože ztratil předplatitele, místo aby rostl. Možná se na tom podepsal i start HBO Max v Česku – ono je lepší streamovací služby střídat než platit najednou všechny. Mimochodem Netflix i přes menší počet předplatitelů o deset procent zvýšil svůj obrat.
Nedařilo se ani Intelu, i když nakonec měl lepší výsledky než čekali analytici. Obrat firmy poklesl o sedm procent, nižší je i marže firmy. Zisk však vyrostl díky účetním operacím meziročně o 141 procent, zatímco podle nonGAAP účtování poklesl o třetinu. Prodeje procesorů pro osobní počítače poklesly meziročně o 13 procent i kvůli přechodu Applu na vlastní čipy. Ostatním divizím se ale dařilo, produkty pro datacentra utržily o pětinu více, stejně jako síťové prvky, nejvíce však narostl obrat divizi, která vyrábí čipy i pro konkurenty Intelu – zájem o křemík je obrovský, a obrat tak v divizi Intel Foundry Services vzrostl téměř na trojnásobek.
A podle všeho bude hůř. Trh s PC se v prvním čtvrtletí zmenšil o čtyři procenta kvůli Rusku, trh s mobily, ze stejného důvodu, se propadl dokonce o 11 procent . Apple je jediný, kdo vyrostl, byť jen o 0,6 procenta. Samsung to ustál ještě dobře s -2,7 procenta, ale Vivo a Oppo prodaly o třicet procent telefonů méně, Xiaomi dodalo na trh o 20 procent méně telefonů než před rokem. To je pořádný „sešup“.
A ještě máme jednu lokální zprávu: do Česka přišla další čínská značka telefonů. Tecno se doposud soustředilo hlavně na Afriku, kde mu patří spolu s dalšími značkami holdingu Transsion polovina trhu. V Česku bude prodávat levné telefony a střední třídu, své nejlepší telefony v ČR nenabídne. Tak uvidíme, jestli má Tecno co nabídnout v okamžiku, kdy i zavedenější čínské značky zdražují a kvůli slabší softwarové podpoře ztrácejí na konkurenceschopnosti, a jak jsme připomenuli o kousek výše, dramaticky jim padají prodeje.
Z naší zahrádky
Na Techu jsme konečně vydali recenzi grafické karty s čipem GeForce RTX 3060 od Nvidie. Je to důvod k radosti, protože ceny grafických karet konečně klesly na přijatelnou úroveň. Nebo skoro přijatelnou. A snáze se dají koupit i nové konzole.
K poslechu jsme si dali tento týden houbičky. Ikea Vappeby vypadá zvláštně, ale nehraje marně, navíc si k tomu umí posvítit. Reprosoustav na zahradu nebo ke grilu prý není nikdy dost a tahle je docela levná a sestavení zabere jen pár sekund.
Nakonec odemykáme recenzi ergonomické židle z Alzy, protože kvalitní židle je k nezaplacení, i když pak recenzent při balení těžkého monstra zjistí, že jeho sto kilo spojilo píst se sedákem tak dobře, že už ty dva kousky rozpojí asi až v recyklačním centru.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
