Půlka života s Googlem: První roky byly skvělé, pak přišli akcionáři a umělá inteligence

Naše generace bude na vznik Googlu vzpomínat možná stejně intenzivně jako ty předchozí na první let do vesmíru, přistání na Měsíci, zahájení televizního vysílání nebo pád železné opony.

Před dvaceti lety vypukla skutečná informační revoluce. Dva studenti Stanfordovy univerzity v srdci Silicon Valley během jednoho semestru zkrotili desítky, možná stovky let vývoje, výzkumu a inovací.

Označit spuštění vyhledávače Google za revoluci se může zdát jako neúcta ke všem tehdejším vyhledávačům i letům vývoje počítačových vědců. Přesně tak to ale bylo.

Google přinesl úplně novou kvalitu vyhledávání – přesnější výsledky, lepší porozumění tomu, co uživatelé vlastně chtějí, a minimum reklamy, která odváděla pozornost od relevantních výsledků. 

Moje první setkání s Googlem přišlo krátce po jeho vzniku a v půlce mého života díky paní profesorce Bratkové na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. O existenci nového webového vyhledávače se s námi podělila krátce po jeho vzniku v hodinách věnovaných studiu informačních systémů a zdrojů, ve kterých jsme se učili o různých databázových systémech a o tom, jak v nich efektivně vyhledávat. Právě kontrast složitého světa profesionálních vyhledávacích systémů, které stály spoustu peněz, a jednoduchého vyhledávacího řádku Googlu zanechal ten největší dojem. 

Znalost Booleovy logiky a správného zacházení s logickými operátory byla pro použití databázových systémů absolutní nutností a i při vyhledávání na Google.com dokázala z Googlu dostat netušené věci. Přínos Googlu je ale v tom, že v podstatě nikdo nemusí takové věci používat nebo o nich dokonce vědět. Google prostě najde, co člověk hledá. Navíc se v tom každý rok tak dvakrát či třikrát zlepší s tím, jak Google zavádí nové funkce a vylepšení.