PlayStation má konečně závodní hru, za kterou se nemusí stydět. Možná že tahle jediná věta je všechno, co potřebujete slyšet, pokud jde o nejnovější příspěvek do série závodních her Gran Turismo, která je sama o sobě legendou.
Gran Turismo 7 je hra věnovaná vozům a pomník ega šéfa herního studia Polyphony Digital. Kazunori Yamauchi je licencovaný závodní jezdec, který dvakrát vyhrál závod 24 hodin Nürburgringu ve své kategorii s vozem Nissan GT-R, a milovník jazzu. Obojí se na hře projevilo.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPo devíti letech čekání na nový díl Gran Turisma by bylo nejlepší do toho hned skočit, ale není to tak snadné. Yamauchi rád dělá věci po svém, a tak na hráče po nostalgickém filmečku s krásnými vozy čeká první závod, který vlastně není závodem. Music Rally.
Sony nový herní režim, který kombinuje hudbu se závoděním, představilo s předstihem, ale moc to nepomohlo pochopit jeho smysl. Mezi závoděním a hudbou není v Music Rally žádné propojení, je to obyčejná časovka, při které hraje hudba. Čas hráčům přibude při projetí checkpointy, ne při předjetí soupeřů nebo v rytmu hudby. První nucený závod je tak jen příležitost, jak se seznámit s ovládáním.
Riziko hned na startu
Gran Turismo se snaží otevřít co největšímu počtu hráčů, a tak ve výchozím nastavení ukazuje přesnou jízdní stopu, místa, kde je nutné brzdit, vyznačuje hned třemi různými způsoby, a ještě aktivně hráči pomáhá brzdit i zatáčet. Když to hned nezměníte, můžete ze hry dostat strašně špatný dojem. Řízení s pomůckami působí sterilně, nudně a mrtvě. Hned na začátku můžete přijít o to nejlepší, co Gran Turismo nabízí, totiž fantastickou simulaci jízdy autem. A dost možná se to povede spoustě lidí, protože automatické brzdění hra poskytuje i u prostředního nastavení ovládání s označením Pokročilý.
Stačí povypínat asistenty řízení, nechat si jen upozornění na potřebu brzdit (vy třeba ne, já to při hraní beru jako příjemnou pomoc) a pustit se do závodů. Upravit lze i obtížnost soupeřů. Po zkušenostech z desítek závodních her musím doporučit co nejrealističtější ovládání auta a co nejsnazší soupeře, dokud se je nenaučíte porážet. Když se totiž naučíte řídit auto ve hře s lehkými soupeři, budete se zlepšovat mnohem lépe, než když za vás bude řídit PlayStation.
Po dokončení prvního závodu se ukáže další novinka – sestřih závodu doplněný o hudbu. Celý úvod se přitom nese v duchu klasické hudby a symfonického orchestru, což není úplně moderní a pro některé zájemce o motosport to může být zarážející. Ale to ke Gran Turismu patří. Je to hra, kterou si vymyslel pan Yamauchi a je taková, jakou chtěl, což se kromě aut projevuje právě na volbě hudby.
Music Rally s hráčem zůstane i nadále, při každém spuštění hry na základní obrazovce nabízí Gran Turismo 7 jen dvě možnosti – mapu světa a Music Rally. Za mě je to škoda, protože Music Rally ani zdaleka nepředstavuje to nejlepší, co se v GT7 dá najít.
A zcela na rovinu – ani mapa světa není to nejlepší, co jde v GT7 najít. Koncept uživatelského prostředí, ve kterém hráč na gamepadu ovládá kurzor myši, aby přeskakoval mezi budovami skrývajícími různé herní možnosti, působí archaicky, nepřehledně a zpomaluje tok hry. Archaismů je v Gran Turismu spousta a tím největším je úplná absence dabingu.
U her pro Nintendo Switch jsou rozhovory v podobě dlouhých textových polí standard, k Nintendu to tak nějak patří, ale u hry s tak moderní grafikou a umělou inteligencí to působí nepatřičně. Dobrou zprávou přitom je, že Gran Turismo dostalo české titulky. Ale české titulky a anglický nebo japonský dabing by působily mnohem lepším dojmem než titulky bez mluveného slova.
Ale tím kritika v podstatě končí. A ano, byla povrchní a trochu necitlivá, ale to je realita. Gran Turismo se vrátilo ke kořenům, ale zapomnělo se přesadit do nové doby. Naštěstí je tu jádro hry a na tom toho ke kritice moc není.
Kavárna a osmiválce
Gran Turismo 7 má dvě tváře – kavárnu a sbírání vozů a pro opravdové nadšence online část plnou závodů, dlouhodobých klání a adrenalinu, které dokáže přinést jen soupeření s živými lidmi. Během recenzování dávalo smysl pustit se hlavně do objevování „příběhové“ části hry. Místo příběhu mladého závodníka je to jiné.
Gran Turismo vypráví příběhy o automobilech, které něco spojuje. Vypráví je majitel hipsterské kavárny někde v lese. Zní to zvláštně, je to zvláštní, ale koncept sbírání aut po malých soustech skvěle funguje. Navíc kavárník nabízí lákavé odměny – dostat za pár závodů nové auto, které jinak stojí spoustu herních peněz, není vůbec špatné.
Je to způsob, jak hráčům ukázat různé typy vozů a pomalu odemykat možnosti, které hra nabízí, navíc s tím, že hráč má pořád co dělat a ví, jak na to. Během pár hodin se nový hráč seznámí s principy vylepšování vozů pro závody, na které tovární verze automobilu nestačí, objeví autoškolu udělující závodní licence pro různé skupiny aut, která funguje jako skutečná škola sportovní jízdy a s přísně nastavenými limity dokáže pěkně potrápit hráče, kteří by snad chtěli získat samé zlaté medaile.
Právě autoškola v Gran Turismu je věc, která mi nejvíc chybí v jiných závodních hrách, primárně ve Forze Motorsport. Hodila by se nakonec i v akčnější Forze Horizon. Platí to ale i pro hry, které jsou dostupné na PlayStation. Need for Speed ani Grid hráče neučí správně řídit, takže i když to může znít jako otrava, licenční centrum v Gran Turismu si zaslouží pozornost a čas do něj vložený se vrátí v běžném hraní. Zvlášť když Gran Turismo nehraje na nějaké vracení času. Když uděláte chybu, musíte se s ní vyrovnat. Hra je ale docela slušná, na střední obtížnost jedna chyba neznamená úplný konec a občas se dá na stupně vítězů dostat i po vyjetí z trati.
Umělá inteligence ve hře působí přirozeným dojmem, přirozenějším než ve Forze Horizon, chová se férověji. Když vám ujíždí, je to proto, že má lepší vůz nebo lepší stopu, ne proto, že autoři chtějí, abyste neměli vítězství tak lehké. Je možné, že s vyšší obtížností nebo při delším hraní začne být umělá inteligence také otravná nebo ukáže mezery, já jsem je ale zatím neviděl. A pokud AI zklame, je tu možnost hrát online nebo ve dvou u jedné televize.
Trochu zklamáním byl ovšem fakt, že hra hned od začátku neumožňuje závodit ve dvou na jedné obrazovce. Tato možnost se odemkne na páté sběratelské úrovni, což vyžaduje splnit pár kavárenských kolekcí, ale netrvá to moc času, pokud se nezaseknete na hodiny při plnění zkoušek v autoškole na zlato, což, přiznám se, byla moje vlastní chyba. Po odemčení této možnosti se u nás závodilo každý s každým. I babička se přidala, a to držela herní ovladač v ruce poprvé.
Bez ohledu na herní režim ale platí, že během závodů je Gran Turismo 7 čistá radost. Stačí šlápnout na plyn s vypnutými asistenty a správně upraveným autem, aby bylo konkurenceschopné ve své třídě. Softwaroví inženýři Polyphony Digital dokázali spojit parádní fyzikální model s fantastickou prací se světlem.
Auta, která mají cenu
Hra nabízí různé pohledy při řízení – zpoza volantu, z kapoty, z kamery zavěšené nad asfaltem, dokonce i z kamery koukající na auto z ptačího pohledu, ale jen v jedné variantě s malým odstupem od vozu. Jediný správný způsob, jak GT7 hrát, je ale z pohledu řidiče. Můžete hrát, jak chcete, ale žádná jiná varianta nedává tolik vyniknout všem technickým aspektům hry. V jednom záběru zpoza volantu vidíte detailní interiér, realisticky zpracovanou trať i okolní vozy a také to nejdůležitější – světlo a stíny. I když při samotných zvodech hra nenabízí raytracing, odrazy okolí a stíny působí věrohodně, podobně jako ve Forze Horizon 5. Je to zážitek. A když začne pršet, je to ještě působivější. Mokrý asfalt nebo beton reaguje jinak, hra vypadá jinak a auto se také výrazně jinak chová.
Aut je ve hře spousta, zdaleka jsem je neviděl všechna, ale Gran Turismo 7 se drží tradice a japonský designér dává přednost japonským automobilům. Je to naprosto v pořádku, japonské vozy jsou populární po celém světě a velké značky mají ve hře zastoupení, takže si to své najde každý. Tedy kromě fanoušků škodovky. Ale může to chvíli trvat, hra penězi škudlí a zajímavá auta jsou drahá. Ne všechno jde koupit za pár desítek tisíc kreditů v autobazaru.
Legendární vozy mají lepší prezentaci a klidně desetimilionové ceny. Získat kompletní sbírku bude chtít mnohem víc času než ve Forze Horizon, a i tam to může trvat sto hodin, přestože hra hází na hráče jednu odměnu za druhou. V Gran Turismu mají auta větší hodnotu. Tedy pokud nepodlehnete snaze Sony více vydělávat. Součástí Gran Turisma 7 jsou mikrotransakce, které při testování nefungovaly, takže nevíme, kolik budou herní kredity stát. Forza Motorsport také měla mikrotransakce, ve verzi 6, ale vyvolalo to takovou bouři nevole, že Microsoft celý systém přepracoval a ve Forze Motorsport 7 mikrotransakce raději vůbec nejsou.
Technická paráda bez revoluce
Grafické zpracování Gran Turisma 7 není nijak revoluční. Automobily jsou extrémně detailní, ale při samotných závodech to tolik vidět není. Detaily plně vyniknou při prohlížení aut v garáži a částečně i v přehrávání zpětného záznamu se zapnutým raytracingem. Prostředí uzavřených tratí a okruhů však stále působí chudším a trochu umělým duchem.
Některé věci jsou ultra realistické, včetně nudného okolí automobilových okruhů, ale když vás obklopí betonové zdi kolem městské silnice, chybí hře trochu vizuální radosti. Ano, to je hodnocení, které razantně ovlivnila Forza Horizon 5, ale to je rozdíl mezi hrou s okruhy a hrou s rozmanitým otevřeným světem.
Polyphony Digital si dalo spoustu práce s grafickou úpravou starých tratí a vytvářením různých variant, ale pořád jsou to jen okruhy. Naštěstí některé mají dynamické počasí, mění se čas, takže dlouhé závody mohou přejít ze tmy do světla a naopak, a ještě se do toho spustí déšť. Autoři hry už v úvodu ukazují, jak odlišně může působit stejná trať, když ji jedete za sucha a potom hned se silným deštěm. Hodně to pomáhá zbavit se únavy z ježdění na 34 tratích, které celkem nabízí 97 variant.
Nechybí samozřejmě legendární „vymyšlené“ trati jako Tokyo Expressway nebo Trial Mountain, ale pro fanoušky motorsportu zůstávají nejdůležitější reálné trati: Nürburgring, Circuit de Spa, Monza, Suzuka a samozřejmě mezi začátečníky a dětmi oblíbená Daytona Superspeedway, na které skoro není nutné brzdit. Dá se čekat, že do hry s postupem času přibudou další okruhy i vozy, což je samozřejmě dobrý způsob, jak hráče u hry udržet celé roky.
V každém případě je Gran Turismo 7 krásná hra s nádhernými vozy a v režimu přehrávání závodů si můžete užít detailně a s realistickými odrazy okolí každý povedený manévr, každé projetí cílem. A všechno běží, alespoň na PlayStaiton 5, plynule v plném 4K rozlišení a v 60 snímcích za sekundu při samotných závodech a ve 30 snímcích v záznamech s raytracingem. Hodně parády pro virtuální fotografy pak nabízí funkce Scapes, která umožňuje zasadit auta na 2D pozadí, ve kterých je umí i animovat. A nechybí ani pár záběrů z Prahy, když už ve hře není pražský okruh, oblíbený ve Forze Motorsport.
Proti jiným hrám včetně Forzy si Polyphony Digital dali větší práci se zvuky – od motorů po pneumatiky, všechno působí realističtějším dojmem, a to platí i pro vozy po úpravě motoru. Hudební výběr vlastních i licencovaných skladeb v GT7 mě osobně zklamal. Je nemoderní, chybí v něm velká jména a spousta skladeb, které má rád hlavní designér hry, jsou prostě nudné cajdáky, které dříve hrávaly v lobby luxusních hotelů. Nic, z čeho by vás chytala chuť si zazávodit. Možná tak rychle sednout do auta a ujet pryč a pustit si z kazety Guns’n’Roses, ale to bychom se dostali k úplně jiné automobilové hře.
Moje výhrady k hudbě dostupné přímo ve hře lze samozřejmě snadno odstranit tím, že hudbu ve hře vypnete a k hraní si pustíte cokoliv na své hi-fi soustavě. Nebo z mobilu, ono je to jedno, snad s výjimkou Music Rally, která by měla ale časem nabídnout nové tratě a skladby, tak se třeba autoři polepší. Sony má přece pod smlouvou i Davida Gilmoura, Black Eyed Peas nebo Bruce Springsteena. A Maneskin.
Zvuky kromě televize či sluchátek vydává i ovladač Dualsense. Podobně jako u jiných her z toho nejsem nadšený, přijde mi to jako laciný trik a třeba při nočním hraní to ruší. PlayStation 5 nepozná, že mám televizi ztlumenou a neupraví podle toho hlasitost ovladače. Jinak se ale Dualsense ukazuje ve výborném světle. Ovladače k Xboxu jsou při delším hraní pohodlnější, vydrží jim déle baterie, ale kvalita zpětné odezvy u Sony je na jiné úrovni. Bylo to znát u Horizon Forbidden West, ale nejvíce jsem si to uvědomil právě u Gran Turisma. Naštěstí máme dva ovladače, takže při delší seanci stačí přehodit ovladač a první nechat nabíjet.
Vavřín pro vítěze
Ve výsledku je Gran Turismo 7 jasná výhra. Je to nejlepší závodní hra na konzolích od Sony a je naprosto parádní i ve srovnání s Forzou Motorsport 7. Skvělá simulace chování vozů, „spravedlivá“ umělá inteligence a kvalitní grafika dělá z GT7 povinnou koupi pro majitele PlayStation 5, kteří se alespoň trochu zajímají o auta.
Nejde jen o samotné závody, ale i o kulturu kolem nich, o samotné vozy. Gran Turismo nabízí krátké představení zajímavostí o jednotlivých vozech, které jsou zrovna na menu v kavárně i celé muzeum věnované významným modelům automobilů v průběhu posledních sta let. Gran Turismo 7 je hra a zároveň živoucí encyklopedie. A také je to příjemný způsob, jak vypnout a odpočinout si od reality. Po devíti letech od předchozího dílu už bylo sakra na čase.
