Nejlepší dárky pro uši: Čtyřicet ověřených tipů na sluchátka, reprosoustavy i domácí kino

Jsou ošklivé věci, špatné věci, komunisti, estébáci... a pak jsou lidé, kteří si pouští hudbu nahlas z telefonů. Na veřejnosti. Zatímco s politikou je to složité, napravit zlo páchané na hudbě, filmech a nakonec i populárních podcastech je poměrně snadné. Někdy je až s podivem, jak málo stačí, a Vánoce jsou ideální příležitost.

Sluchátka letos budou hrát prim, to je jasné už předem, pozornost si ale zaslouží i "velký" zvuk. Probereme proto reprosoustavy k televizi, počítači nebo prostě jen na hudbu do obývacího pokoje. Opomíjená kategorie si zaslouží návrat a pomáhá k němu i IKEA.

Sluchátka pro každé ucho

Apple chce letos prodat 60 milionů párů nejpopulárnějších sluchátek na světě – Apple Airpods. Je to paradox, protože Apple u svých bezdrátových sluchátek nevsadil na kvalitu zvuku, ta je s ohledem na cenu podprůměrná. Vyhrál silou značky. Ale to nemění nic na tom, že Airpody pod stromečkem budou hit.

Poradit se k tomu dá snad jen jedno – když už chcete kupovat Airpods, pořiďte jejich novou verzi AirPods Pro, která správně sedí v uchu a díky kombinaci fyzické izolace a technologie aktivního rušení okolního hluku nabízí plnější, věrnější zvuk, navíc bez nutnosti zvyšovat hlasitost.

Druhá rada – nekupujte Airpods někomu, kdo má telefon s Androidem – s telefony s konkurenčním systémem si Airpods nijak zvlášť nerozumí a alternativ s lepším poměrem ceny a výkonu je spousta. Nejsilnějším kandidátem z pohledu "stylovosti", ale zároveň s kvalitnějším zvukem jsou Galaxy Buds od Samsungu. Samsung se od Applu hodně naučil, sluchátka se s telefony stejné značky párují také automaticky, nabízejí ale větší možnosti nastavení, jsou méně nápadná, hlavně však zvukem neurazí ani audiofily. Milovníci basů přitom mohou muziku přitvrdit podle potřeby. Samsung také zvládl sluchátka dodat v opravdu malé krabičce.

Nejlépe vybavená plně bezdrátová sluchátka ovšem nabízí někdo jiný. Sony WF 1000MX nejsou ani nejmenší, ani nejpohodlnější, ani nemají nejdelší výdrž, nabízejí však skvělý zvuk a vynikající rušení okolního hluku. Sony si stále drží cenu 6 490 korun, jsou tedy asi o 500 korun levnější než Airpods Pro.

Kvalitní bezdrátová sluchátka se dají koupit i levněji. Před Vánoci Jabra snížila cenu svých povedených true wireless sluchátek Elite 65t na 3 490 korun, což je hodně lákavé. Elite 65t dopadly dobře v našem srovnávacím testu a nová cena jim sluší. Cena šla dolů i proto, že již existuje nástupce. Ještě kompaktnější model Elite 75t má vedle menších rozměrů o trochu důraznější basovou složku, a hlavně mnohem větší výdrž. Samotná sluchátka vydrží sedm hodin hraní, v krabičce jsou další tři dávky energie. Cena novinky, pokud to do Vánoc stihne, by měla být lehce přes pět tisíc korun.

Pro někoho, kdo netrvá na dvou zcela oddělených skořepinách, bude zajímavější bezdrátová klasika "kolem krku" od skotské značky RHA. MA750 Wireless jsou sluchátka, která za 3 990 korun nabízejí velmi kvalitní přednes zvuku s přesnými, a přitom dostatečně výraznými basy, s odolností vůči vodě a potu. O kvalitní audio se stará i podpora technologie AptX, které přes bluetooth dokáže přenést do sluchátek více informací. Na jedno nabití vydrží 12 hodin, bez přestávek s uložením v krabičce. Levnější, ale také slyšitelně méně detailní jsou sluchátka stejné řady MA650, která stojí 2 590 korun.

Nakonec je tu ještě bezdrátový tip pro nenáročné – Alza po populárních Alzátkách začala nabízet true wireless sluchátka pod označením Shpunty. Podle všeho jde o variantu známých levných sluchátek QCY T1C, za která dají ruku do ohně hned dva kolegové z redakce. S cenou 499 korun je poměr ceny a výkonu na jedničku. O trochu lépe na tom se zvukem i výdrží jsou sluchátka 1More Stylish s titanovou membránou měniče a výdrží až 7 hodin na jedno nabití samotných sluchátek. Za akčních 2 590 korun je to parádní dárek.

U zcela bezdrátových sluchátek je nicméně nutné počítat s tím, že mají omezenou životnost, protože v nich nejde vyměnit akumulátor, sluchátka ani nejde opravit. Výrazný pokles kapacity se může projevit už po roce používání a více se projeví u sluchátek s menší výchozí výdrží.

Z tohoto pohledu za true wireless sluchátka nemá smysl utrácet moc peněz.

U velkých bluetooth sluchátek je výběr snazší. Špičkové modely mají funkci ANC a hvězdou je Sony se sluchátky WH-1000 XM3, která nejenže mají nejlepší kombinaci zvuku (trochu přebasovaného, ale to jde napravit), pohodlí a rušení okolního hluku, ale také se nyní prodávají levněji než konkurence, z původních deseti tisíc Sony slevilo třicet procent.

Za šest tisíc korun se potom dají koupit sluchátka Jabra 85h, která mají podle mě lepší zvuk, jsou lépe zpracovaná, mají delší výdrž přes 30 hodin, ale v rušení okolního hluku za Sony zaostávají, to se musí přiznat. Na druhou stranu ve většině situací budou hrát lépe, takže jde o kvalitní alternativu.

Sluchátka nicméně nemusejí být jen bezdrátová, k telefonu nebo počítači se mohou hodit i modely, které se s telefonem úplně nedomluví. Hráčům lze doporučit buď levnější HyperX Cloud Flight za 2590 korun, nebo luxusnější SteelSeries Pro Wireless, který stojí skoro sedm tisíc korun. Zvuk i pohodlí jsou u nich ale fantastické.

Pak už je tu kategorie audiofilských sluchátek. Naprostou klasikou zůstávají sluchátka Sennheiser HD 600 Avantgarde, která mají hodně blízko zvuku kvalitních reprosoustav díky skvělému podání prostoru.

Pro většinu zájemců o skutečně kvalitní a univerzální zvuk je ale lepší novější model HD 660 S. Ten má podobný design, podobnou zvukovou signaturu s obrovským frekvenčním rozsahem, avšak obrovskou výhodu v tom, že nevyžaduje speciální sluchátkový zesilovač.

Novinku v nejhorším "utáhne" i chytrý telefon s kvalitním sluchátkovým výstupem, jako je LG V30 nebo Galaxy Note 9. Sennheiser HD 660 S stojí asi 12 tisíc a to je hodně, ale vlastně to stojí za to.

Zajímavé na tom je, jak si high-endová sluchátka drží kvalitu i cenu, Sennheiser HD 600 se začala prodávat skoro před čtvrt stoletím a pořád patří k absolutní špičce. Samozřejmě že je možné jít ještě výše. Třeba in-ear monitory RHA CL2 Planar stojí 21 tisíc a lze je používat i jako bluetooth sluchátka díky výměnným kabelům. Zvuk je parádní, ovšem není lepší než u velkých otevřených Sennheiserů. A o něco hudebnější mi osobně přijde výrazně levnější kabelová varianta CL750.

Samozřejmě že existují i jiné značky a levnější varianty "hi-fi" poslechu. Sázkou na jistotu je u většiny modelů Beyerdynamic. Ten má kromě legendárních sluchátek DT990 s trochu sušším zvukem a cenou pod pět tisíc korun také skvělá on-ear sluchátka Aventho prodávaná v čistě kabelové verzi za 7 190 korun. Lepší poměr cena/výkon ale nabízí bezdrátová verze, jen o tisíc korun dražší.

Poslední sluchátkový tip, také ve verzích s a bez bluetooth, je Audio-Technica ATH-M50x a ATH-M50xBT. ATH-M50x si vybudovala pozici mezi dýdžeji. Mají trochu zvýrazněné basy, ale nijak šíleně, a hlavně jsou opravdu pohodlná. Cena 3 490 za kabelovou verzi a kolem 5 tisíc za bluetooth variantu je příjemná.

Alespoň stereo

Sluchátka jsou skvělý způsob, jak za relativně málo peněz získat kvalitní zvuk. Existuje ale i něco výrazně lepšího – klasické reprosoustavy, které dají hlas pokojům nebo celému domu. Kvalitní zvuk v domácnostech přitom téměř vymizel, i obyčejné reprosoustavy z plastu u PC nahradily integrované repráčky v noteboocích a zvuk televizorů mají na starost malé měniče schované v tenkém těle LCD televizí. To se dá změnit.

Nejsnazší návrat ke kvalitnějšímu stereo zvuku nabízejí takzvané aktivní stereo soustavy. Jde o bedýnky, které mají zesilovač zabudovaný přímo ve skříni reprosoustavy podobně jako třeba bluetooth reprosoustavy nebo Sonos.

Vynikající poměr ceny a výkonu v této oblasti jsme objevili před lety při testování reprosoustav AQ M23. Jednoduchý design, kvalitní osazení a spolehlivý integrovaný zesilovač se spojily, aby při testování vylepšily zvuk televize, a krásně to fungovalo. Nový model M24 je ještě příjemnější.

AQ totiž u v podstatě masových reprobeden proti předchůdci přidalo trochu na basech i výškách, je to jen decentní zvýraznění, ale oživuje přednes a ve spojení s televizí nebo počítačem dává šťávu filmům nebo videohrám díky důraznějším výbuchům.

Na malé bedničky si ale M24 zachovávají i to, co je pro značku Acoustique Quality z Červenky typické – spoustu detailů a výborné podání prostoru. Základní model, ke kterému lze připojit zároveň dva analogové zdroje zvuku, stojí 4 990 korun, za 7 490 pak lze koupit verzi s podporou bluetooth nebo k počítači zajímavější variantu s optickým a USB vstupem, která získá nejkvalitnější možný zvuk z PC i televizí.

K počítači spíše než k televizi pak lze doporučit populární BOSE Companion 2, které se prodávají už ve třetí iteraci. Bose při konstrukci svých reprosoustav sází na znalost psychoakustiky a nesnaží se o věrnou reprodukci, chce líbivý zvuk a umí ho vykouzlit skoro z ničeho. V tomto případě z malých reprosoustav za 2 690 korun. Za dané peníze to není špatné.

Další počítačová varianta je legendární: Harman Kardon SoundSticks se vyrábí už ve třetí verzi, a nově i ve verzi s bluetooth. Kombinace dvou tenkých průhledných trubiček se čtyřmi malými měniči a velkou průhlednou mísou – subwooferem si vydobyla i místo v muzeu moderního umění a je neoddělitelně spjatá s počítači Apple iMac. Základní verze stojí 4 490 korun, bezdrátová přijde na 5 690 korun. Pro fanoušky Applu asi neexistuje stylovější volba. Mnohem levnější variací se slušným zvukem čistě k počítači je i Creative Pebble Plus – malé skoro kulaté reproduktory doplněné o asi trojnásobně větší subwoofer.

Náročnější posluchači si mohou pořídit přímo studiové monitory, které mají zesilovač také zabudovaný. Za slušných osm tisíc korun se dají koupit berlínské monitory Adam Audio T5V. Další stylovou variantou, ale s vynikajícím zvukem na malou velikost, jsou mini monitory Well Rounded Sound MM2. Malé reprosoustavy, které v Kalifornii navrhuje Čechoameričan Jerry Cmehil, zaujmou designem. Stojí na výrazných podstavcích a nejhezčí varianta ukazuje navenek, že je celá vyrobená z březové překližky.

To je ve světě reprosoustav výjimečné. Levnější a jednodušší je vyrobit pevnou ozvučnici z MDF desek, tedy vlastně z lisovaných pilin s pojivy. Kvalitní překližka proti tomu představuje luxusní materiál. Pokud je ale přiznaný, vyžaduje to při výrobě mnohem větší pozornost, proto je tato varianta dražší než verze s klavírním lakem.

V jednom z podstavců se pak skrývá překvapení – zesilovač. To, že je zesilovač oddělený od ozvučnic, znamená, že je snadné připojit reprosoustavy později k samostatnému zesilovači a získat tak větší množství vstupů. Za deset, respektive dvanáct tisíc korun dostane člověk nejen velmi kvalitní zvuk, ale i krásný kus funkčního designu.

K televizi i počítači lze připojit také mikrosystémy. Ty mají pasivní reprosoustavy napájené z hlavní jednotky, ve které je zesilovač, rozhlasový přijímač, CD přehrávač, konektor pro USB disky… Důležité je jen dát reprosoustavy dost daleko od sebe, aby mohly vytvářet stereo prostor, třeba právě po stranách televizní obrazovky.

Za sedm tisíc korun se dá koupit Panasonic SC-PMX90, který lze k počítači připojit i přes USB kabel, nechybí mu optický vstup, který je ideální pro připojení zvuku z televize. O patro výše je třeba Yamaha MCR-N470D, která se umí připojit i k wi-fi a podporuje přenos zvuku z iPhonů a Maců Apple Airplay a rozumí si se Spotify. Podobně jako reprosoustavy od Sonosu nebo třeba "domácí" bluetooth reprosoutavy Eneby od IKEA se mikrosystémy hodí i do ložnice - fungují také jako příjemný budík.

Zvuk přímo k televizi

Kvalitní aktivní reprosoustavy lze použít pro ozvučení počítače i televize, ale v obývacích pokojích jsou populárnější soundbary doplněné subwooferem. Ono se není čemu divit – je to jednoduché a funkční řešení. Přitom i levný soundbar se subwooferem v drtivé většině případů nabídne výrazně lepší zvuk. Není tak problém doporučit Samsung HW-R550/EN, který se na černý pátek prodává za 5 490 korun. Stejně tak ale může méně náročnému uživateli posloužit Philips HTL1510B/12 za skoro poloviční cenu. Většinou ovšem platí úměra mezi cenou a kvalitou, v tomto segmentu už takový prostor pro marže není, ten je o patro výše.

Krásně je to vidět na systému Sonos. Ten těží z toho, že se s ním skvěle pracuje. Nastavení celého domácího kina i s efektovými zadními reprosoustavami zabere čtvrt hodiny. Bohužel ale jen soundbar bez subwooferu přijde v nejlevnější variantě a s černopáteční slevou na 10 tisíc korun místo standardních dvanácti. Pokud už není vyprodaný – Sonos totiž slevy moc často nedává. Subwoofer pak stojí dalších 18 390 korun (standardně 21 tisíc).

Dobrou zprávou ale je, že IKEA konečně začala prodávat i v Česku svoje reprosoustavy ze systému Sonos, které jsou levnější. Menší IKEA Symfonisks stojí jen 2690 korun – bez soundbaru je ale nejde k televizi připojit, hudbu přijímají pouze přes wi-fi z mobilu, zatímco soundbar si bere zvuk přes HDMI nebo optickým kabelem.

Domácí kino za 15 minut: Sonos Beam s pomocí subwooferu a reprosoustav Play:1 otřese i okny - čtěte ZDE

Kdo má dost prostoru, může si pořídit celé domácí kino se šesti, dvanácti nebo třeba 27 reprosoustavami po obvodu místnosti i na stropě a několika subwoofery. Největší změnu při sledování filmů ale přinese kvalitní stereo podpořené nižšími tóny ze subwooferu. Systémy domácího kina "v krabici" přitom nejsou nic moc. Lepší je postavit si systém z jednotlivých reprosoustav a pořídit k nim odpovídající AV Receiver.

Dají se najít i předpřipravené sety výrobců, jako je Denon, Onkyo nebo Yamaha, kvalitou bývají výše než čistě spotřebitelské značky jako Samsung nebo Sony, ale nejvíce záleží na penězích. Pokud chce však někdo investovat do skutečného domácího kina, měl by si nechat poradit osobně, a hlavně si nechat předvést různé systémy. Dobrá rada pak říká jen to, že je vhodné kombinovat různé typy reprosoustav stejné značky, protože jsou sladěné, nejen designově, ale hlavně zvukově.

Pro skutečné milovníky hudby

Trvalo to dlouho, ale přijít to muselo. Po sluchátkách a aktivních reprosoustavách přišly na řadu domácí kina se samostatnými reprosoustavami a AV Receiverem. Zbývá už jenom doporučit pořádný zvuk, klidně i k televizi, třeba i bez subwooferu, protože ten je vlastně berličkou.

Základem zvuku je zesilovač nebo AV receiver. Dnes už je ve většině obchodů těžké koupit klasický stereo zesilovač, ale rozdíl je jednoduchý – AV Receiver má HDMi porty a výstupy na 5.1 či 7.1 reprosoustavy, stereo zesilovač vstupy a výstupy pro video nemá a připojit k němu lze jeden nebo dva páry reprosoustav.

V běžných domácích podmínkách přitom stačí i základní modely. To znamená například DENON AVR-X250BT za přibližně šest tisíc korun na straně AV receiveru (5 HDMI vstupů musí stačit každému), na straně stereo zesilovačů pak lze doporučit i základní Yamahu A-S201, která má zabudovaný i gramofonový předzesilovač. Za 5 490 korun toho nabízí dost, včetně čistého designu v černém nebo hliníkovém provedení a výkon 2x100W do 8 Ohmů je více než dost. Můj první zesilovač má výkon jen 25 W a stačí to – pokud člověk nechce hlukem zbořit dům. A na výkonné 40 let staré Yamaze používám sotva deset procent dostupné hlasitosti.

U zesilovačů i receiveru se připlácí nejprve za funkce, jako je podpora prostorového zvuku Dolby Atmos nebo možnost ovládat zesilovač z telefonu a posílat na něj písničky ze Spotify. V high-endu je to jiné, tam se za malá zlepšení platí i desítky tisíc korun navíc.

Se zesilovačem je to jednoduché, výběr reprosoustav je mnohem složitější, protože jich existuje strašně moc v obrovském cenovém rozpětí. Nejlepší poměr ceny a výkonu je možné dostat v cenách někde kolem deseti až třiceti tisíc korun za pár reprosoustav. Mezi těmi nejlevnějšími, které stojí za hřích, je například PSB Alpha P5, malé regálovky s cenou 9 tisíc korun. Další testované reprosoustavy, které patří k tomu nejlepšímu v poměru ceny a výkonu, jsou z Francie. Focal Chora je dvoupásmová reprosoustava s netradičním designem, kterému dominují měniče s membránou z recyklovaných netkaných uhlíkových vláken. Výsledek připomíná barvou a strukturou břidlici, ale hlavní je, jak to hraje, a Chora 806 hraje s přehledem.

O dva tisíce korun dražší a mnohem hezčí je Xavian Bon Bonus v barvě přírodního dubu. Xavian tradičně sází na měniče vyráběné na míru a na práci se dřevem, takže i nejlevnější reprosoustavy mají na povrchu dřevěnou dýhu, nikoliv vinylovou fólii. S trochou štěstí ho ještě tým Roberta Barletty stihne do Vánoc vyrobit. Xavian nabízí i sady se zesilovačem. Pozor jen na nabídku "výhodných" propojovacích kabelů. Snad každému ale dojde, že kupovat kabely za 19 tisíc korun k sadě reprosoustav a zesilovače za 26 tisíc je absolutní nesmysl.

Snaha prodávat drahé kabely je bohužel rozšířená, narazíte na ni i v řetězcových kamenných prodejnách, nejen u hi-fi specialistů. Pro prodejce audiotechniky jde totiž o potenciálně největší zisk, jak ukázaly například úniky velkoobchodních ceníků značky Monster už v roce 2008. Ještě dříve inženýři z firem, jako je McIntosh, ukázali na slepých testech i měřeních, že kvalitní kabel musí splňovat jen dva požadavky: musí být z dobře vodivého materiálu (měď) a mít dostatečný průměr.

V praxi to znamená obyčejnou "dvojlinku" s průměrem 4 mm i pro kabely dlouhé třeba deset metrů. Smysl má maximálně koupit kabel s konektory typu "banánek", protože se s nimi dobře pracuje a izolace kolem vodičů znamená, že se tolik nezamotávají.

Po kabelové odbočce ještě reprosoustavy. Opravdu luxusní zvuk i design lze pořídit za 20 tisíc v podobě regálovek Pontos 9 od Acoustique Quality. Lepší malé reprosoustavy za tuto cenu jsem zatím neslyšel. Ve stejné kategorii je ale obrovská konkurence. Vybírat lze i u slovutných značek jako Bowers & Wilkins nebo Sonus Faber nebo KEF s unikátním designem. Výškový reproduktor je zasazený doprostřed středobasového.

U sloupových reprosoustav je to podobné. Nejlevnější se dají pořídit už pod deset tisíc korun za pár, nejlepší poměr cena/výkon je kolem dvaceti tisíc korun. Já už dva roky používám Acoustique Quality Wega 78, které mají parádní design a příjemný, přesný zvuk. Většině lidí se více líbí trochu basovější ladění nedávno testovaných sloupků Q Acoustic 3050i s podobnou cenou.

Doporučit mohu i novinku – Magnat Signature 507. Německá firma nabízí za 30 tisíc čtyřpásmové reprosoustavy s certifikací hi-res audio. Nejlákavější na nich kromě designu bude schopnost hrát hodně hluboké tóny, takže nepotřebují subwoofer. Zvuk Magnátů je tradičně trochu "teplejší", basovější, ale u televize nebo v rámci domácího kina to vůbec nevadí.

A nakonec? Nezapomeňte na samotnou hudbu nebo filmy. Je jedno, jestli to bude předplatné Tidalu, Spotify, Netflixu nebo Blu-ray s HDR či bazarová deska. Bez hudby a filmů sluchátka ani reprosoustavy tolik radosti neudělají, i když se na ně může hezky koukat.