Když Asus poslal zprávu, že na trh uvádí počítač s OLED displejem za 18 tisíc korun, znělo to jako pohádka. Levné notebooky mají totiž mizerné displeje se slabým jasem a nevýraznými barvami, protože ty sytější odstíny prostě vůbec neumí ukázat. U OLED panelů je možné si stěžovat na různé věci, ale ne na nedostatek barev nebo mdlý dojem.
A Vivobook 15 OLED, který dorazil na test, ukázal, že OLED panel v levném notebooku může konkurovat OLED panelu luxusních televizorů. Obraz je dokonale kontrastní, barvy živé, přitom realistické. A i když na test dorazil model s lepším vybavením a tím i dražší, pořád se ani nechce věřit, že je OLED panel v notebooku za dvacet tisíc, a v ceně je i operační systém.
A není to tak, že by Asus vzal nejhorší výprodejové součástky a poskládal je do šasi, které ani nedrží pohromadě. Nejlevnější oznámený model, který se v obchodech, alespoň zatím, nevyskytuje, má procesor Intel Core i3 11. generace, 8 GB RAM a 512 GB prostoru pro data. Nejlevnější skutečně dostupný model má poloviční úložiště, ale zato se chlubí výkonnějším procesorem Intel Core i5.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekČást úspor dost možná pramení z toho, že Vivobook 15 má standardní 15,6“ velikost. Díky tomu má procesor a jeho integrovaný grafický čip více prostoru, a tak se snáze a levněji chladí. Nutně ovšem musela klesnout i výrobní cena malých OLED panelů, jinak by v počítačích pro běžné smrtelníky takové panely být nemohly. Vivobook má ale i slabší místa, na kterých se skutečně šetřilo.
První odhalení je rychlé. Vivobook 15 nemá čtečku otisků prstů, která by zpříjemnila přihlašování k Windows, k dispozici je pouze pro Windows 10 a 11 typická možnost nahradit heslo kratším PIN. Další známky šetření už na pohled tak očividné nejsou. Notebook má solidní nabídku konektorů, včetně méně tradiční čtečky microSD karet.
Nechybí ani USB-C port. A ten skrývá další šetření – nepodporuje technologii Thunderbolt, která tvoří základ nové generace USB 4.0, ale hlavně nepodporuje napájení přes USB-C, což je příběh shodný pro většinu notebooků v této cenové úrovni. Nedávno testovaný Acer Vero měl stejný neduh, i když na čtečku Acer v rozpočtu místo našel.
Dobrou zprávou je, že Asus nešetřil na kvalitě zpracování. VivoBook má sice jen malý úhel rozevření displeje, ale displej se neprohýbá, neklepe a celé tělo notebooku je pevné, i když 1,8kg počítač chytnete jen za roh.
OLED jako hvězda
Možná to bude znít špatně, ale tohoto displeje je pro obyčejný notebook škoda. OLED, který Asus použil, splňuje extrémní nároky na kvalitu obrazu. Má certifikát od Pantone a v běžném provozu je mnohem jasnější, kontrastnější a obecně lepší než displeje v 99 procentech notebooků na trhu s typickým jasem 400 nitů a Asusem uváděným maximem 600 nitů s nálepkou DisplayHDR600. I displeje počítačů za padesát a více tisíc ztrácejí na přesnosti při nízkém jasu nebo v tmavých scénách.
Zajímavou vlastností notebooku je „špatné“ nastavení displeje při vybalení z krabice. Windows 10 nemají z výroby nastavené aktivní HDR a v SDR nastavení displej působí velmi jasně, ale barvy jsou hodně intenzivní, nepřirozené, ale pro většinu lidí líbivé. Zapnutí HDR režimu obrazovky pak přinese kontraintuitivní vzhled – jas v prostředí Windows výrazně klesne a barvy se trochu utlumí, jako když na televizi přepnete ze standardního režimu na ten filmový, věrný realitě.
Po ověření kalibrační sondou by notebook za dvacet tisíc mohl klidně sloužit pro barevné úpravy videa nebo fotografií. I když FullHD rozlišení se na editaci 4K videa úplně nehodí, ale panel samotný má jednoduše ty nejlepší představitelné vlastnosti. Kromě jedné.
Je to OLED panel, a tak před sebou má skleněný filtr, který obrazovku chrání před poškozením, ale zároveň odráží světlo z okolí, takže funguje trochu jako zrcadlo. Díky nadstandardnímu jasu si s tím ale poradí.
Osobně mám raději matnou obrazovku a možnost displej úplně položit. Asus to u některých kousků umožňuje, tady se náklon displeje zastavuje přibližně pět stupňů před mojí oblíbenou polohou, což je nepříjemné, ale pokud s notebookem pracujete spíše u stolu než na klíně v pohodlném křesle, nebude to takový problém.
Na sledování filmů v domácnostech, kde nechtějí televizi, je displej ve Vivobooku výborný. Mohl by být samozřejmě ještě větší, ale pro jednoho je to vlastně přijatelné, když máte obraz kousek od očí – v podstatě se může vyrovnat 65“ televizi, když máte notebook na klíně a televizi 2,5-3 metry daleko. Pokud však jde o kvalitu obrazu, je to paráda.
Otázkou samozřejmě je, jak OLED panel bude vypadat po pár letech používání. U pracovního notebooku se dá předpokládat, že některé prvky uživatelského prostředí budou na stejném místě viditelné hodiny denně, a to je nejhorší možný způsob využití, který výrazně zvyšuje riziko permanentního vypálení statického obrazu. Notebook se snaží riziko snížit tím, že automaticky snižuje jas displeje, ale nástroje pro „obnovu“ obrazovky, které mají moderní OLED televizory, jsem nezaznamenal. Není to ale tak, že by po dvou letech byl displej nepoužitelný, každopádně nebude na škodu občas Word s Excelem pravidelně měnit za Netflix a používat tmavý režim Windows i aplikací a ideálně nepoužívat neustále maximální nastavení jasu.
Z pohádky do reality
Samotný displej je parádní, ale už rámečky kolem něj nepůsobí tak moderně jako obraz. Po stranách je asi centimetr, nad displejem dva, ale to ničemu nepřekáží. Pod displejem a rámečkem je to horší. Klávesnice, která slibuje pohodlí při psaní díky zdvihu tlačítek 1,3 milimetru, totiž v praxi moc příjemná není. Připomíná mi klávesnice méně povedených macbooků a nepříjemné je rozložení tlačítek.
Asusu se povedlo do notebooku dostat numerickou klávesnici, ale tlačítka poskládal tak, že nula není uprostřed spodní řady, ale posunutá o jedno místo doleva. Na to se zvyká opravdu špatně, stejně jako na posunuté kurzorové klávesy, ve kterých se šipka nahoru a dolů navíc dělí o prostor jednoho tlačítka. Zmenšených tlačítek je více, daň za zmenšování venkovních rozměrů notebooků v kombinaci s numerickým blokem. Pro pracovní nasazení se ale numerická část klávesnice může hodit.
Touchpad by také mohl být lepší. Asus u vyšších modelů notebooků nabízí větší touchpady s přesnější reakcí na dotyk a často přidává i unikátní funkci proměny touchpadu v numerickou klávesnici. Tady se jednoznačně šetřilo a je to velká škoda, protože klávesnici a touchpad člověk používá pořád, klávesnici asi ještě více, protože touchpad jde ještě rozumně nahradit bezdrátovou myší.
Výkon prozaický, baterie bez hyperbol
Na test dorazil notebook v nejvyšší konfiguraci, což je trochu škoda. U počítače za 27 tisíc korun by neměla chybět čtečka otisků prstů, běžné v této cenové kategorii je i napájení přes USB-C. Verze za 26 990 korun je ale jediná, která má k dispozici 16 GB RAM, což je ideální pro pracovní notebook. Pro domácí nenáročné použití zaměřené primárně na zábavu s vynikající obrazovkou stačí i 8 GB RAM. Dalším faktorem ale může být i úložiště. Mít k dispozici jen 256 GB je trochu málo. Platí ovšem, že pro sledování streamovaného videa zas tolik prostoru potřeba není, a ukládání fotek či filmů může obstarat externí disk.
Model za 27 tisíc nabízí kombinaci procesoru Core i7 11. generace, 16 GB RAM a 512 GB prostoru pro data, což je rozumná výbava pracovního notebooku. Výsledek testu PCMark 10 ukázal bez dvou bodů pětitisícové skóre, což Vivobook řadí do přesného průměru.
Poměr cena/výkon testovaného modelu by mohl být i lepší, ale příplatek za OLED je logický, navíc se 16 GB RAM a rychlým SSD se dá ještě docela rozumně pracovat i s videem ve 4K rozlišení, pokud nechcete na notebooku editovat hodinové video, ale jen kratší klipy.
Levnější varianty Vivobooku s procesory Core i5 a Core i3 a menší kapacitou RAM dopadnou v pracovním testu hůře, ale díky citelně nižší ceně nabídnou možná ještě lepší hodnotu díky fantastickému displeji a stále dostatečnému výkonu pro běžné použití. Pokud si navíc bude nový Vivobook kupovat někdo s pět let starým počítačem, rozhodně půjde do lepšího ve všech ohledech, takže kritika člověka zpovykaného 32 GB RAM a 1 TB SSD v desktopu ho nebude zajímat. Notebook s grafikou Intel Xe si poradí i s méně náročnými hrami, ovšem jednodušší je použít Xbox game Pass nebo Nvidia GeForce Now.
Při provozu ze zásuvky notebook v zátěži lehce šumí, při kancelářské práci je tichý. Po vytažení ze zásuvky notebook zůstává tichý a vydrží pracovat docela dlouho, reálně mezi pěti a šesti hodinami. Test PCMark Battery se zátěží typu moderní kancelář vydržel notebook 7 hodin a 40 minut, pomáhal si ale automatickým tlumením jasu, které má chránit OLED displej. To nejsou špatné hodnoty na notebook pro běžnou potřebu a měly by být podobné i u levnějších modelů, což je dobrá zpráva, i když Asus chce nepochybně prodávat více dražších notebooků. Ale tam si podle mě má smysl připlatit za vyšší modelové řady, které mají lepší klávesnici a touchpad.
Windows s okamžitým upgradem
Notebook se prodává s Windows 10 Home, po prvotním nastavení však Asus nabídl obrazovku s volbou pokračovat se stávajícím systémem, nebo s aktualizací na Windows 11. Nebyl důvod váhat, a tak jsem počítač testoval s novější verzí Windows, která je jednoduše hezčí a modernější.
Jedinou výtkou vůči softwaru může být jen přítomnost bezpečnostních aplikací McAfee ve zkušební verzi, která uživatele straší s cílem přimět ho k placení za služby, kterou zastane integrovaný Windows Defender. Jestli ale tohle znamená, že je notebook s OLED displejem možné koupit za dvacet tisíc, dá se to přežít, odinstalovat McAfee LifeSafe naštěstí není až tak složité.
Teď už by to jen chtělo, aby někdo udělal levný herní notebook s GeForce RTX 3060 a OLED displejem. Asus k tomu má nakročeno, kousek ovšem ještě chybí. Vivobook 15 se totiž dá s modelovým číslem M3500QC-OLED079T koupit s o třídu slabší grafikou GeForce RTX 3050 za 33 tisíc korun. Ale ani to nezní vůbec špatně.
