Amerika špehovala Francouze, Britům leží v žaludku šifrování

Ukázalo se, že americká NSA sledovala komunikaci nejméně tří posledních francouzských prezidentů – Chiraca, Sarkozyho a Hollanda. Francouzská reakce byla – například v porovnání s německou při stejné příležitosti – dost vlažná, nad čímž se zamýšlí John Schindler. Jeho logickým závěrem je, že Francie je v těchto věcech „dospělejší“. Každý vrcholový politik jenom trochu významné země musí počítat s tím, že jeho komunikace je předmětem zájmu tajných služeb mnoha zemí, ať už formálně spojeneckých, nebo nepřátelských. Vždycky tomu tak bylo a vždycky tomu tak bude. Nemám nejmenších pochybností o tom, že komunikace našich politiků je odposlouchávána k tomuto účelu zřízenými orgány jiných států a ostatně i Česká republika má svůj Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, zahraniční rozvědka), který má podobné aktivity v popisu práce. Když se to provalí, je to spíše trapné než překvapivé. A Francouzi mají, se svou barvitou historií, mnoho zkušeností, jak si s trapnými situacemi tohoto typu poradit.

Titul šílence týdne si vysloužil britský premiér Cameron. Opět se vyjádřil v tom smyslu, že britská vláda si nemůže dovolit tolerovat šifrované metody komunikace, které nedokáže dešifrovat. Výroky a snahy v tomto ohledu jsou naprosto fantaskní. Pokud by Velká Británie schválila legislativní zákaz šifrování, mělo by to nevídané důsledky. V první řadě by to postavilo mimo zákon řadu naprosto běžných a zcela nevinných činností, které dělá každý počítač automaticky i bez vědomí a aktivní touhy uživatele (třeba aktualizace operačního systému nebo běžné procházení internetu). Ve druhé řadě je pak vynucení takového zákazu naprosto technicky nereálné. Páně Cameronova snaha připomíná snahy jiného vládce Británie, Knuta Velikého, který chtěl svým příkazem zastavit mořské vlny. Knut nicméně celou situaci zinscenoval, aby ukázal, že ani moc krále není bez hranic. Motivy britského premiéra nicméně tak vznešené nebudou.